Historie
Svařování je zvláštní proces, kdy kvalita konečného sváru nemůže být prokázána závěrečnou zkouškou. Tímto vznikl základní požadavek na kontrolu celého výrobního procesu, během kterého se kontroluje řada pomocných parametrů s cílem zajištění kvality sváru. S většími nároky na systém řízení kvality dodavatelů a výrobců tlakových a plynových zařízení, automobilových komponentů a jiných zařízení s vysokou mírou rizika, kteří ve svých procesech zabezpečují i proces svařování, byl společnou pracovní skupinou Evropské spolupráce pro akreditaci – EA a Evropskou federací pro svařování, spojování a řezání – EWF – vypracován dokument EA – 6/02, jehož účelem je poskytnout základ pro harmonizaci posuzování výrobců, aplikujících procesy svařování.
Princip normy
Norma má označení ISO 3834-1 až 4 „Požadavky na kvalitu při svařování“, tedy má čtyři části. Definuje požadavky na kvalitu při svařování jak při výrobě, tak i na montážích. Nese prvky normy systémové i normy pro certifikaci výrobkovou.
Přínos normy pro organizaci
- prokázání závazku plnění zákonných požadavků
- zajištění stálosti výrobního procesu svařování a tím i stabilní a vysokou kvalitu vyráběných výrobků
- zkvalitnění systému řízení, zdokonalení organizační struktury organizace
- zlepšení pořádku a zvýšení efektivnosti v celé organizaci, zvláště pak v procesech svařování
- optimalizace a redukce provozních nákladů, snížení nákladů na neshodné výrobky, úspory surovin, energie a dalších zdrojů
- zvýšení důvěry veřejnosti a státních kontrolních orgánů k výrobci, který zabezpečuje procesy svařování
Naše recenze
+
Norma je velmi konkrétní a při dodržení jejich požadavků má výrobce garantován vysoký standard svařovacího procesu.
-
Možná trochu menší nejasnost pro certifikace, kdy se má jednat o systémové nebo výrobkové certifikace, tedy menší možnost integrace se systémovými normami.
